na Blog.cz

Viili, nebo také viilis je typický Finský fermentovaný mléčný nápoj. Je podobný jogurtu, ale přitom to vlastně vůbec není jogurt, je hrozně moc táhavý, podobný žvýkačce. Chuť je také taková žvýkačková. A ta konzistence je nezapomenutelná. Rozhodně ho musíte vyzkoušet. Já jsem si ho dala dvakrát a bohužel mi moc k srdci nepřirostl. Radši jsem zůstala u běžných jogurtů. Co je však na viili tolik specifického, jak se vyrábí a způsoby konzumace si přečtěte dále. Jedná se o moji zprávu o viili do školy. Na konci článku také najdete různé zajímavé zdroje, ze kterých jsem čerpala.

Tento týden jde na čt2 finský dokumentární film Pravda o sauně: Pravda o Finech. Film je možné vidět ve středu 18.1. v 15:00, nebo v pátek 20.1. v 10:00. A možná že ho bude možné i shlédnout online, ale tím si už nejsem jistá.

O Filmu: "Sauna patří k Finsku stejně neodmyslitelně jako vášeň pro adrenalinové sporty nebo moderní technologie. V zemi tisíců jezer budete jen těžko hledat stavení, u kterého by nestál malý dřevěný domek, kde se Finové tak rádi potí. Saunování milují všichni - staří, mladí a dokonce i nemluvňata. Ještě v minulém století byla sauna místem, kde ženy velice často a rády rodily své děti. Domácí hádky shoří v ohni, obchodní spory rozpustí horko, postavení a tituly přehluší nahota a březové větvičky vyženou i ten nejzarytější stres. Sauna je pro Finy prostě místem posvátného obřadu a zároveň i místem, které jim pomohlo překonávat těžké okamžiky v dějinách."

Zdroj: csfd.cz a sfklub.cz

Z mých zkušeností z Finska patří saunování mezi jeden z největších a nejlepších objevů. Je to jeden z hlavních znaků Finska, sauny mají všude, chodí do nich rádi a často. V sauně si také obvykle nemluvní Finové velice rádi poklábosí. Sauna funguje na všechno - zimu, tmu, stres a starosti. Je to příjemné uvolnění, relaxace a odreagování, které dodá energii do dalších dní. Sauna také posiluje imunitu a pomáhá s léčením nemocí. Sauna mi teď také hodně schází, jelikož jsem si zvykla chodit do sauny i dvakrát týdně. Na tento film se hodně těším, tak snad bude stát za to.

Srub u hory Haltitunturi

Nejvyšší bod Finska Halti s hraničním kamenem

Zimní pohodička :)

Ridnitsohkka

Další významnou finskou horou je Levitunturi (531 m), která svou výší ani zrovna moc horou není. Je však velmi oblíbená, neboť v jejím okolí se rozpostírá rozsáhlé lsportovní středisko Levi. Je především určeno pro zimní sporty (běh na lyžích, sjezd...), ale také i pro ty letní...

Levitunturi

Oblíbeným místem pro zimní sporty je také hora Ylläs (718 m). Naleznete zde skvělé podmínky pro běžkaře a sjezdaře. V okolí této hory se nachází 330 kilometrů běžkařských tratí, 58 sjezdových tratí a 27 vleků.

http://www.yllas.fi/ - webové stránky ski střediska Ylläs

Ylläs - ráj pro finské lyžaře :)

Finsko za nedlouho čeká významý přelom, jelikož současná prezidentka Finska, Tarja Halonen, po dvanácti letech končí. Již dlouhé měsíce se ve Finsku diskutuje o možných budoucích kandidátech na prezidenta. Finové volí svého prezidenta přímo. Volby jsou nyní téměř za dveřmi, již za necelých čtrnáct dní, 22.ledna. Pokud se jednomu kandidátovi nepodaří získat minimálně padesát procent hlasů, bude se konat také druhé kolo voleb 5.února. Nový prezident se ujme úřadu na začátku března.

Koho Finové z možných osmi kandidátů nakonec zvolí je otázkou. Kandidáty na prezidenta jsou Paavo Arhinmäki, Eva Biaudet, Sari Essayah, Pekka Haavisto, Sauli Niinistö, Timo Soini, Paavo Väyrynen a Paavo Lipponen. Budoucí prezident změní pohled ostatních států na Finsko jelikož výrazně ovlivňuje mezinárodní politiku a veřejné mínění.

Jakým směrem se Finsko bude ubírat v budoucnu, se ukáže již za pár dní.

Zdroj: helsinkitimes.fi

Tuto středu se v pražském klubu K4 uskuteční přednáška o sámském umělci Nils-Aslak Valkenpää. Start v 18:30. Více informací zde na stránkách Skandinávského domu.

Téhož dne našim zemi navštíví finská metalová kapela Amorphis a předkapletu jim budou dělat jejich krajani The man - eating tree. Retro music hall, Praha.

O pár dní později pak své uši a oči můžete potěšit na koncertě zpěvačky Tarji Turunen (ex - Nightwish), která své vystoupení předvede v pátek 13.1. ve Zlíně a o den později v Pardubicích.

Cena koncertů je 590,- a podrobnější informace o nich naleznete na mastersofrock.cz

Našla jsem takové roztomilé video s malým sobíkem. Sice je to asi sob "Švéd", ale myslím, že mezi finskými a švédskými soby není zase takový rozdíl, abych to sem nemohla dát. :-)

MUŽ BEZ MINULOSTI (Mies vailla menneisyyttä)

2002

Režie: Aki Kaurismäki

Hrají: Markku Peltola, Kati Outinen...

Na film jsem četla poněkud rozporuplné reakce, někteří mu vytýkají "kamennost" postav, ta k režisérově tvorbě ovšem už asi patří, a mě osobně se moc líbí. Na rozdíl od jiných Kaurismäkiho snímků (třeba Světel v soumraku) je tak příjemně propleten svérázným humorem a navíc hlavní hrdina jen nečinně nepřihlíží svému nešťastnému osudu, nýbrž se s ním snaží bojovat a pracuje na svém společenském růstu.

Hlavní zápletka je poměrně jednoduchá, muž byl surově napaden a oloupen, při tom ztratil paměť. Dostává se do sociálně slabší společnosti, kde nachází jak přátele, tak i lidi s povahou ne tak dobrosrdečnou. Nalézá též novou lásku a s její pomocí se snaží dopátrat své minulosti. Jak příběh skončí, se podívejte sami, film určitě stojí za to.

Film jsem viděla v češtině, což bylo trochu divné. Člověk si úplně dovedl představit, jaké "brumlavé" hlasy by měli postavy v originále a ta čeština chvílemi působila trochu jako pěst na oko. Ale tak… příště si to pustím finsky.

Film seženete na uloz.to

Film získal v roce 2002 Velkou cenu poroty v Cannes.

Kati Outinen je finská herečka, kterou můžete znát především z filmů režiséra Akiho Kaurismäkiho, který ji s oblibou obsazuje do hlavních rolí, kde ztvárňuje trpící i silné ženy vzpírající se nepřejícímu osudu.

Herečka se narodila 17.8.1961 v Helsinkách, kde také studovala drametické umění a později se věnovala divadelnímu herectví.

Vidět ji můžete například ve filmech Světla v soumraku, Sauna, Dům košaté lásky a Muž bez minulosti, za který získala ocenění v Cannes za nejlepší ženský herecký výkon.

Dvě třetiny parku zaujímá lesní porost, který je v průměru 100 - 150 let starý. Naposledy se zde kácelo začátkem 20. století. Oblast je dostatečně klidná, pro život šelem, je tedy domovem pro medvěda hnědého, rysa a občas se zde objevuje i vlk šedý.

Nejlákavějším místem je průrva se svislými skalisky Hiidenportti, nesoucí stejný název jako má celý NP.

Jméno národního parku je odvozeno od staré finské legendy, která vypráví, jak zlý démon Hiisi uprchl do klidného a tichého prostředí zdejšího kraje. Hiidenportti znamená Hiisiho brána.

Kromě divokých lesů se zde nachází i několik jezer. Podle jednoho z nich dostal park i své jméno, Iso Helvetinjärvi se nachází v severozápadní části parku. V překladu znamená Velké pekelné jezero a u něj se také nalézá skalní puklina Helvetinkolu. Další puklina Rontonhorha je v jižní části parku. Lze zde najít malá lesní jezírka i další čtyři velká jezera, jako je Iso Helvetinjärvi.

V parku je přibližně 40 km značených stezek a dobré zázemí pro kempování.

Zvláštní je, že do oblasti národního parku nepatří jeho střed, kde se neustále těží dřevo.