.

Duben 2010

Helsinki metro

28. dubna 2010 v 17:26 | Lawiane |  Helsinki
Ačkoli jsou Helsinky poměrně malé město, mají i metro. Je to jen jedna trasa, která je na konci rozdvojená. Ale moc pěkná, vypadá to tam tak čistě :-)

Typy sloves + zásoba sloves

28. dubna 2010 v 15:17 | Hate |  Finština- gramatika
Abychom mohli z infinitivního slovesa vytvořit jeho ostatní tvary, musíme znát také typ daného slovesa. Slovesa se dělí podle koncovek v infinitivu a existují následující druhy:

1. Zakončená na a/ä
Tento typ sloves má v infinitivu zakončení na dvě samohlásky, např. rakastaa (milovat) nebo lukea (číst). Skloňování se provádí tak, že odstraníme poslední samohlásku a přidáme osobní koncovku. Musíme také dát pozor na střídání souhlásek - infinitiv a třetí osoba jsou vždy v silném stupni a ostatní ve slabém.

Např tuntea (cítit)
Minä tunnen
Sinä tunnet
Hän tuntee

2. Zakončená na da/dä
Zde pouze odstraníme koncovku da/dä. V tomto typu sloves se nemění stupně.
Juoda (pít) - minä juon, sinä juot, hän juo

3. Zakončená na la/lä, na/nä, ra/rä, (s)ta/(s)tä
Zde se při časování odstraní zakočení infinitivu a před osobní koncovku přidáme e. Stupeň se mění pouze u zakončení la/lä - infinitiv je ve slabém stupni a všechny ostatní v silném.
Ajatella (myslet) - minä ajattelen, sinä ajattelet, hän ajattelee
Mennä (jít) - minä menen, sinä menet, hän menee

4. Zakončená na samohlásku+ta/tä
Zde se odstraní zakončení infinitivu a před osobní koncovku přidáme a. Při střídání kmenových souhlásek je infinitiv ve slabém stupni a všechny ostatní v silném.
Avata (otevřít) - minä avaan, sinä avaat, hän avaa
Haluta (chtít) - minä haluan, sinä haluat, hän haluaa

5. Zakončená na -ita/itä
Odstraníme ta/tä a před osobní koncovku přidáme -tse. Stupně se nemění.
Tarvita (potřebovat) - minä tarvitsen, sinä tarvitset, hän tarvitsee

6. Zakončená na eta/etä
Odstraníme ta/tä a přidáme -ne.
Kylmetä (chladnout) - minä kylmenen, sinä kylmenet, hän kylmenee

A teď zásoba sloves:
Alkaa - začít
Antaa - dát, nechat
Asua - žít (někde)
Auttaa - pomoct
Elää - žít
Epäilä - pochybovat
Etsiä - hledat
Jäädä - zůstat
Häiritä - rušit
Heiketä - slábnout
Jatkaa - pokračovat
Kadota - zmizet
Lakata - přestat
Luvata - slíbit
Osaa - umět
Paeta - utéct, uniknout
Pelata - hrát
Pelätä - mít strach
Pudota - padat
Tavata- potkan
Herätä - vzbudit se
Katsoa - dívat se (na)
Kävellä - chodit
Käydä - navštívit
Kirjoittaa - psát
Kuulla - slyšet
Kuunnella - poslouchat
Lähteä - odejít
Muistaa - pamatovat si
Odottaa - čekat, očekávat
Opiskella - studovat
Ostaa - koupit
Ottaa - vzít
Puhua - mluvit
Rakastua - zamilovat se
Saada - dostat
Sanoa - říct
Syödä - jíst
Tappaa - zabít
Tarvita - potřebovat
Tietää - vědět
Tuoda - nést
Unohtaa - zapomenout
Valita - vybrat
Viedä - vzít (si)
Voida - moct, smět
Ymmärtää - rozumět

Ceny potravin

27. dubna 2010 v 14:47 | Katrin |  Zajímavost
Chystáte se na sever a nevíte s jakými cenami jídla máte počítat a vůbec nemáte přehled, kolik by co mohlo stát? Doporučuji se mrknout na webové stránky obchodu LIDL. Uričitě si uděláte aspoň trošičku přehled, kolik byste si měli na sever brát s sebou zásob a co naopak nechat doma, protože je to ve Finsku taky poměrně levné... :)

Přednáška Hudební síla severu

26. dubna 2010 v 12:22 | Lawiane |  Kulturní události
Chtěla bych milé finofily upozornit na blížící se akci. Přednáška proběhne 6.5. 2010 od 18:30 v klubu K4, Celetná 20, Praha 1. Vstupné je dobrovolné.

"Oblast severní Evropy a Skandinávie patří v posledních letech mezi epicentra kvalitní a novátorské alternativní hudby. Tamní vitální scénu charakterizuje především kreativita a nadstylovost. Aktuální tendence a směry na severské alternativní scéně představí hudební publicista a dramaturg festivalu Stimul Aleš Stuchlý."

f

zdroj: Skandinávský dům

Finlandia vodka

25. dubna 2010 v 10:40 | Lily Addams |  Zajímavost
Váhala jsem, kam zařadit Finlandii, ale nakonec zvítězily zajímavosti....

Finlandia se vyrábí ze šesti - řadého ječmene, který dozrává v době, kdy slunce 73 dní nezapadá (období od 17. 5. do 28. 7., tento jev se nazývá Midnight sun - Půlnoční slunce). Svou chuť získává také díky tomu, že se do ní přidává přírodní pramenitá voda pocházející ze starého ledovce - je tak čistá, že by bylo škoda do ní jakkoliv zasahovat. Tato jedinečná vodka má reprezentovat čistotu a přírodu Finska. Začala se vyrábět v roce 1888 v Rajamäki. tehdy zde bylo pouhých 15 obyvatel, dnes je to městečko.

Ze všech druhů alkoholu, které se ve Finsku vyrábí, je nejznámější. Nejvíce se vyváží do Ruska a Polska. Za rok se jí vyrobí asi 60 milionů litrů. V roce 1971 se objevila ve Spojených státech. Vyrábí se také aromatizovaná Finlandia (nesprávně se říká ochucená). Aromat je několik: brusinky, limetka, mango, grapefruit, mandarinka, černý rybíz. Vůně je to úžasná....

Kouzelná fotka finského klenotu.....
finlandia
Jo a jen tak mimochodem, tu fotku jsem fotila já.



Jean Sibelius

24. dubna 2010 v 11:42 | Klaríís |  Slavné osobnosti
Jean Sibelius (1865-1957), titan finské hudby, zastiňuje všechna jména finského hudebního světa. "Netrénovaný král Finska", tak bývá nazýván tento syn země, který svůj malý národ proslavil daleko za hranicemi. Proto v Helsinkách najdete Sibeliovu akademii, Sibeliův pomník, Sibeliovu ulici. Také Sibeliův týden, který se pořádal ještě za umělcova života každoročně v červnu. Každý rok se na Sibeliův týden do Helsinek sjíždějí nejlepší hudebníci z celého světa, aby provedli díla velkého umělce spolu s ostatními díly světových mistrů.

Hudební kritici se marně snaží zařadit Sibelia do nějaké školy, nakonec pro ně zůstává přece jen příliš velkým hudebním novátorem. Některým se zdá jeho hudba příliš kontrastní, neobyčejná, spíše filozofická než tryskající z lidského srdce. Platí to především o jeho symfoniích, kde Sibelius proti vžité formě uvedení základního tématu v expozici, jeho analýzu a variace, volí metodu kontrastu, tj. seznamuje posluchače nejprve s nesouvislými prvky, které postupně staví v mohutný celek. Tím dosahuje grandióznosti nedosažené nikým od dob Beethovenových, bývá proto nazýván největším symfonikem po Beethovenovi.
Jiní vytýkají Sibeliovi nepůvodnost a přílišnou kosmopolitičnost. Tato výtka padá, uvědomíme-li si, že Sibelius sice vyšel z německých romantiků, stal se však národním romantikem. Vždyť jeho první díla nemohla být inspirována ničím národnějším než Kalevalou. Jsou to hlavně Legendy z Kalevaly, Labuť tuonelskáLemminkäinenův návrat. A brzy na to Finlandia. Tato epochální suita obráží tolik probouzejícího se národního cítění Finů, že ji cenzoři raději zakázali ihned po prvním uvedení.
Kdo poznal Finsko, rázem mu při poslechu Sibeliovy hudby na mysli vytane kouzlo nekonečných jezer a hvozdů, před očima se mu rozvine divukrásný obraz finské krajiny. Tak opravdově je Sibeliova hudba spjata s finskou přírodou.

Sibelius byl velký snílek s neobyčejně citlivou a bujnou fantazií. Rád se toulal sám nebo s přáteli hlubokými lesy a zvláště v noci se mu zjevovali lesní skřítci, trolové, čarodějnice i všelijaké noční pohádkové příšery, jejichž zvuky pak zakomponoval do svých děl. Sám o sobě říkal: "Patřím mezi ty nešťastníky, kteří vnímají neobyčejná silně jarní crescendo a podzimní diminuendo."
Přestože většinu svých nesmrtelných děl Sibelius zkomponoval v první polovině svého života, nemluví se mnoho o tomto období.

Staří pamětníci vám mohou vyprávět nejednu zajímavou historku ze života mladého Sibelia, který platil za bouřliváka a jeho záliba v šampaňském a dobrých doutnících byla všeobecně známa.
Jako veselý společník byl často zván do společnosti, kde udivoval svým širokým rozhledem a znalostí sedmi jazyků, což mu umožnilo věnovat se krátce i diplomatické činnosti.
Těžká nemoc však zasáhla do jeho mladého života, překonal jí natolik, že se později ve výborné kondici dožil neuvěřitelných 92 let!

Počátek 20. století znamenal obrat v Sibeliově životě. Dostal státní důchod, takže mohl zanechat vyučování na konzervatoři v Helsinkách a cele se věnovat skladatelské činnosti. Rozhodl se odejít z Helsinek, kde neměl potřebný klid ke své práci a odstěhoval se do vily v Tuusule nedaleko Helsinek. Tady v šťastném kruhu rodinném prožíval ještě dlouhá léta svého života. Na zahradě této vily spí dnes svůj věčný sen, uprostřed své milované finské přírody.

50. let od úmrti Jeana Sibelia

Česká filharmonie uctila 2. listopadu 2007 památku největšího finského hudebního skladatele Jeana Sibelia uvedením jeho nejznámější symfonie v koncertním sále pražského Rudolfina. Symfonie č. 2 D-dur zazněla v brilantní a provedení Českého filharmonického orchestru za přítomnosti velvyslance Finské republiky J. E. Hannu Kyröläinena a dalších členů finského velvyslanectví. Na slavnostní koncert byla pozvána též Severská společnost.


Finská hudba

24. dubna 2010 v 11:40 | Klaríís |  Hudba
Finským národním hudebním nástrojem je strunné kantele. Mezi finskými skladateli vynikl zejména Jean Sibelius. Velmi oblíbené jsou ale také rockové a metalové kapely, například Sunrise Avenue, Nightwish, HIM, The Rasmus, Apocalyptica, Children Of Bodom a mnoho dalších. Známou sólovou a operní pěvkyní je Tarja Turunen. V roce 2006 vyhrála finská hard rocková/heavy metalová skupina Lordi, Velkou cenu Eurovize s písničkou Hard Rock Hallelujah Známí jsou také například finská folková skupina Värtinä, rockoví Leningrad Cowboys a v 70. letech 20. století velmi úspěšní Huraganes. Finská metalová scéna bývá často označována jako nejlepší na světě.

Lordi


Juhannus

23. dubna 2010 v 22:05 | Hate |  Tradice
Juhannus je finský svátek a jeho název ve finštině znamená slunovrat. Slaví se vždy v sobotu, v rozmezí od 20. do 26. června. Historie slavení slunovratu se datuje do dob středověku. Je to stará pohanská slavnost, která byla spojovaná s magií a mnoho pověrami - dokonce i dnes je mezi mladými dívkami zvykem sbírat květiny a dát si je pod polštáře v naději, že se jim ve snech zjeví jejich budoucí manžel. Přechoval se i zvyk zapalovat táborové ohně - prý mají odhánět zlé duchy. Domy a dveře Finové zdobí květinami a větvičkami bříz. Je tradicí slavit Juhannus spolu s rodinou nebo přáteli na chatě, pokud možno u jezera, ale i ve městě se pořádají různé taneční a hudební akce. Všude visí finské vlajky a lidé je nosí v průvodech. Na Juhannus se obvykle jí párky nebo jiné grilované jídlo a, překvapivě, se vypije spousta piva.

http://www.fotopankki.fi/dispVeryLarge/6122430-Juhannus_ilta

Fráze, které vám budou jistě "velmi užitečné"

23. dubna 2010 v 17:42 | Lawiane |  Finština- fráze
Přidávám pár frází, které jsem si dříve opsala z Česko- finské konverzace. Nutno podotknout, že jsou to dosti hovadiny, spíš pro zasmátí (myslíte, že si budete ve Finsku nechávat opravit deštník? Nebo si stěžovat na rohlíky?)

Máš hlad? Onko sinulla nälkä?
Tady chybí vidlička! Tästä puuttuu haarukka!
Maso je velmi tvrdé! Liha on hyvin sitkeää!
To se vůbec nedá jíst! Tätä ei voi ollenkaan syödä!
Odneste si to. Viekää se pois.

Kouříte? Poltatteko tupakkaa?
Tamten člověk se chová jako blázen. Tuo mies käyttäytyy kuin hullu.
Propadl z fyziky. Hän sai reput fysiikassa.
Paní pokojská, můžete mi přišít tenhle knoflík. Kerrossiivooja, voisitteko ommella tämän napin.
Potřebuji zubní pastu. Tarvitsen hammastahnaa.
Rozbil se mi deštník. Myslíte, že by šel ještě opravit? Sateenvarjoni on mennyt rikki. Luuletteko, että sitä voisi vielä korjata?
Ty hrozny jsou už nahnilé. Nämä rypäleet ovat jo vähän pilaantuneita.
Ty rohlíky jsou včerejší. Nämä sarvet ovat eilisiä.
Zvrátila jsem všechno, co jsem snědla. Olen oksentaunut kaikki, mitä olen syönyt.
Mám puchýř na patě. Olen saanut rakon kantapäähäni.
Mám zácpu. Minulla on ummetusta.
Dostal jsem průjem. Sain ripulin
Máte pravidelnou stolici? Toimiiko vatsa säännöllisesti?
Zemřel na infarkt. Hän kuoli infarktiin.
Zlomil jsem si přední zub. Etuhampaani katkesi


Tove Jansson (1914 - 2001)

22. dubna 2010 v 15:29 | Katrin |  Finská literatura
Tove Janssonová je tvůrkyni příběhů slavných ,,potvůrek", co se jmenují Muminci, tuto pohádku určitě znáte z televize. Tove se ale taky věnovala nejen psaní, ale byla i malířka, ilustrátorka a do šuplíku její tvorby patří i komiksy. Narodila se v velmi umělecky založené rodině - její otec byl sochař, matka grafička a ilustrátorka. Její mladší bratr se věnoval fotogrfování a nejmladší člen rodiny Janssonových byl ilustrátorem a podílel se na vymyšlení vzhledu muminků.
Tove psala ve švédštině.

Studovala na výtvarné akademii ve Stockholmu, potom na kreslířské škole finské Národní galerie a potom odjela do Paříže, aby mohla studovat na École d'Adrien Holy a École des Beux Arts.
V roce 1945 vyšla první knížka o Mumincích, ale Muminek se poprvé ukázal světu v roce 1940. Bylo to na stránkách časopisu Garm, do kterého posílala Tove své kresby a ilustrace.

Za Muminky dostala Tove různá ocenění, jako třeba cenu Hanse Christiana Andersena (1966), cenu Švédské akademie (1972) a Pro Finlandia (1976).
Tove Janssonová napsala i řadu románů, mezi jinými román nazvaný Dcera sochaře.

Muminci
Pár zasněných muminků :)
Muminkové
Všichni hrdinové


Nejčastější severská zvířata

22. dubna 2010 v 15:12 | Katrin |  Flóra a fauna
Finsko je plné různých překrásných zvířat. Nejčastěji se na severu setkáte s losy, soby, různými druhy ptáků, výjmečně i s vlkem nebo medvědem.

los
Losi jsou často důvodem dopravní nehody. Váží něco kolem půl tuny a velká můžou být až dva metry, takže by měl člověk na vozovce dávat pozor a značky ,,pozor los" by měl rozhodně brát vážně...
vlk
Vlka se mi ve Skandinávii potkat ještě nepovedlo, ale prý tam jsou, tak snad je ještě někdy uvidím...
sob
Sobů je v Suomi požehnaně. Jsou tam hlavně proto, že v laponské části Finska je Laponci chovají. Člověk tam může toto překrásné zvíře potkat skoro na každém kroku a to v početných stádech, které občas i převyšují 300 sobů.
medvěd hnědý
S medvědem jsem se ještě nesetkala, ale pohybují se hlavně v národních parcích, kde mají klid a nikdo je tam neruší...
komár
Dalším, temtokrát ale nepříliš oblíbeným představitelem severské fauny je komár. Člověk by se měl raději do Finska vydat se zásobou repelentů :)


Sloveso olla (být)

21. dubna 2010 v 19:33 | Lawiane |  Finština- gramatika
SLOVESO OLLA (BÝT)

minä ole-n =já jsem
sinä ole-t =ty jsi
hän on = ona, on, ono je

me ole-mme = my jsme
te ole-tte = vy jste
he o-vat = oni jsou

pomlčky ve slovech slouží pro vyznačení osobních koncovek (-n, -t, -mme, -tte, -vat), které používáme pro určení osoby u všech sloves a ve všech časech.
Stejně jako v češtině není zapotřebí psát před slovesa zájmena, k určení totiž postačí osobní koncovka. Výjimkou je 3. osoba a to jak v jednotném, tak množném čísle, tam to musí být vždy.

Takže "já jsme Lucka" můžete říct: Minä olen Lucka nebo jen Olen Lucka
Ale "on je Jussi" musíte říct vždy Hän on Jussi! On Jussi - nejde!!!
Pokud někomu vykáte je to jako 2. os. mn. čísla, akorát je tam velké Te místo te. Finové si, ale mnohem častěji tykají.

SLOVESO OLLA V ZÁPORU:
zápor vytvoříte přidáním osobní koncovky ke kmenu e-, což je zvláštní záporové sloveso. Sloveso olla zůstává ve tvaru ole ve všech osobách.

minä e-n ole = nejsem
sinä e-t ole = nejsi
hän ei ole = není

me e-mme ole = nejsme
te e-tte ole = nejste
he ei- vät ole = nejsou



Nominativ + střídání kmenových souhlásek

20. dubna 2010 v 21:43 | Hate |  Finština- gramatika
Nebudu sem vypisovat věci typu sloveso být, zápor nebo přední a zadní samohlásky, protože to se dá na internetu najít na spoustě stránek a kdo se o Finštinu zajímá, najde si to. I střídání kmenových souhlásek je poměrně známá věc. Chtěla jsem se původně rozepsat rovnou o pádech a jejich tvoření, ale došlo mi, že tomu střídání se stejně nevyhnu, takže tady to máte.

Úvodem pár slov k nominativu.
Nominativ je používaný jako náš první a pátý pád. V jednotném čísle nemá žádnou koncovku, v množném -t.
Příklad: maa, maat (země); valo, valot (světlo); ilta, illat (večer)
Proč illat a ne iltat? Zde nastává střídání kmenových souhlásek. Pokud kmenová slabika končí na samohlásku, je to silný stupeň a pokud na souhlásku, je to slabý stupeň. Když se střídá silný a slabý stupeň, střídají se i kmenové souhlásky. Mění se následující:
Kk - k (kukka - kukat)
Pp - p (kippo - kipot)
Tt - t (tyttö - tytöt)
K - / (maku - maut)
P - v (orpo - orvot)
T - d (kota - kodat)
Nk - ng (kaupunki - kaupungit)
Lk - l (alka - alat)
Rk - r (purku - purut)
Lke - lje
Hke - hje
Rke - rje
Uku - uvu
Yky - yvy
Lp - lv
Rp -rv
Mp - mn
Ht - hd
Nt - nn
Lt - ll
Rt - rr

Zajímavosti

20. dubna 2010 v 17:08 | Klaríís |  Zajímavost
•Skandinávské země jsou často spojovány s prohibicí, nemusíte se však obávat, že byste se ve Finsku museli obejít bez piva či jiných alkoholických nápojů. Jejich konzumace je zde povolena od 18 let, lihoviny pak od 20 let.

•Finsko je známé nejen jako země, z níž pochází finská sauna či oblíbený nápoj Finlandia Vodka, ale i jako oblast, v níž se nachází velké množství jezer. Většinou se uvádí číslo 190 000, jejich počet však může být daleko vyšší. Území je tak z 10 % pokryto vodní plochou, která je narušována řadou ostrůvku.

•Pokud se budete chtít stravovat v místní kolibě, dobře uvažte nad tím, zda-li by nebylo lepší dovést si potraviny z domu, protože takový oběd vás může přijít pěkně draho.

•Turisté kolikrát ani nepatří k "rozmazleným" měšťáků, tudíž jsou i velmi často navštěvována, kromě v létě přeplněných chatek i ojedinělá rašeliniště.

•Finové mají řadu státních a křesťanských svátků. Podobně jako my, slaví Vánoce (dětem však nosí dárky Joulupukki), Velikonoce, Nový rok, ale také Svatodušní neděli, Den Matek, Den Otců a letní slunovrat, který je spojen s jevem známým jako půlnoční slunce. Také jsou zákonem stanoveny jako svátky veškeré neděle v duchu křesťanských tradic.

Finlandia Vodka, Wodka

Helsinky- pár slov na úvod

20. dubna 2010 v 10:35 | Lawiane |  Helsinki
Finské Helsinki (švédsky Helsingfors) jsou od r. 1550 hlavním městem této země. Založil je švédský král Gustav I. Vasa, aby tak konkurovali Tallinu při neustálém přetahování Švédska s Ruskem o Baltské moře. Původně bylo hlavním městem Turku. Finům se zprvu do nového města nechtělo, volba místa nebyla zrovna nejlepší- všude skály a bažiny, město několikrát lehlo popelem. Roku 1640 se tedy město trochu přesunulo, ale rozkvět začal až v 19. století, kdy tamní vládu přebralo Rusko.
                Helsinky jsou město mladé a také poměrně malé, žije zde něco přes půl milionu obyvatel. Nenajdete zde žádné středověké památky, zato vás jistě zaujme moderní architektura, množství zeleně a členité pobřeží se spoustou zálivů a ostrůvků. Kromě moderního stylu zde najdete převážně empír a klasicismus.
                K Helsinkám patří ještě přilehlá satelitní města Espoo, Kauniainen a Vantaa, kde se nachází mezinárodní letiště. S těmito městy je počet obyvatel přes milión dvě stě tisíc.
                Jednotlivé pamětihodnosti, jako je dóm na Senátním náměstí, vládní palác, univerzita atd., rozebereme ještě v samostatných článcích, stejně jako aktivity, které Helsinky nabízejí.
HelsinkiPanorama_roccofixed
helsinki1

Odkazy

1. dubna 2010 v 13:36 | Lawiane |  Odkazy
ČESKÉ STRÁNKY:








Severské listy ®






FINSKÉ STRÁNKY:




Adminové

1. dubna 2010 v 10:59 | Lawiane |  Články
Lidé, kteří mají na starosti tyto stránky

Lawiane

S nápadem založit nějaké stránky o Finsku, kolem kterých by se mohli sdružovat jeho příznivci, jsem si pohrávala na začátku roku 2010 a od dubna toho roku je Klub Finofilů na světě. V začátcích mi s psaním článků pomáhalo několik hodných lidí, které najdete na seznamu dole. Momentálně si články píšu sama, což způsobuje občasné delší období nečinnosti, neboť ne vždy na to tady mám čas, ale na oplátku se snažím články stále zkvalitňovat.

Něco málo o mě: Už mi není -náct let, studuji obor Finská studia na FF UK, což byl můj velký sen. O Finsko se zajímám přibližně od prváku na střední škole a není den, kdy bych na něj alespoň chvíli nemyslela (osudová láska?). Zatím se mi podařilo podívat se do něj čtyřikrát, ale rozhodně to není konečné číslo. Plánování cest do zahraničí je totiž má velká záliba, stejně jako fotografování, psaní a jízda na koni.

Kontaktovat mě můžete na osobním mailu tarkat@seznam.cz

Lidé, kteří na těchto stránkách dříve také spolupracovali:

Katrin

Finština

1. dubna 2010 v 10:24 | Lawiane |  Články
Finština patří mezi ugrofinské jazyky a je považována za poměrně složitý jazyk. Finská slova se vyznačují především svou délkou, jelikož finština je jazyk aglutinační (což znamená, že slova přilepuje) a také množstvím zdvojených souhlásek a samohlásek.
Na rozdíl od norštiny a švédštiny si ve finštině lidé tykají i vykají.
Ve finštině neexistují členy. Jazyk má velký počet pádů - většinou je udáváno 14 (počet v některých zdrojích kolísá, jelikož některé pády používají velmi řídce nebo se svou podobou slučují s pádem jiným)
Další zajímavostí, je že Finové neodlišují ženský a mužský rod. Ve třetí osobě se rozlišuje pouze osoba a zvíře nebo věc.

gramatika

fráze



Finsko- základní informace

1. dubna 2010 v 10:13 | Zuzana V. |  Články
Celý název: Finská republika (Suomen Tasavalta)
Hlavní město: Helsinky (Helsinki)
Ostatní města: Turku, Tampere, Oulu, Lahti, Pori, Rovaniemi…
Státní zřízení: demokraticko- parlamentní republika (od r. 1919)
Měna: euro (od r. 2002)
Úřední jazyk: Finština a švédština (cca 6 % obyvatel, především na Ålandských ostrovech), Sámština (není úřední)
Rozloha: 337 032 km2 na východním výběžku Skandinávie
Počet obyvatel: cca 5 milionů
Sousední země: Švédsko, Norsko a Rusko
Náboženství: protestantské (luteránské) 90 %