.

Nominativ + střídání kmenových souhlásek

20. dubna 2010 v 21:43 | Hate |  Finština- gramatika
Nebudu sem vypisovat věci typu sloveso být, zápor nebo přední a zadní samohlásky, protože to se dá na internetu najít na spoustě stránek a kdo se o Finštinu zajímá, najde si to. I střídání kmenových souhlásek je poměrně známá věc. Chtěla jsem se původně rozepsat rovnou o pádech a jejich tvoření, ale došlo mi, že tomu střídání se stejně nevyhnu, takže tady to máte.

Úvodem pár slov k nominativu.
Nominativ je používaný jako náš první a pátý pád. V jednotném čísle nemá žádnou koncovku, v množném -t.
Příklad: maa, maat (země); valo, valot (světlo); ilta, illat (večer)
Proč illat a ne iltat? Zde nastává střídání kmenových souhlásek. Pokud kmenová slabika končí na samohlásku, je to silný stupeň a pokud na souhlásku, je to slabý stupeň. Když se střídá silný a slabý stupeň, střídají se i kmenové souhlásky. Mění se následující:
Kk - k (kukka - kukat)
Pp - p (kippo - kipot)
Tt - t (tyttö - tytöt)
K - / (maku - maut)
P - v (orpo - orvot)
T - d (kota - kodat)
Nk - ng (kaupunki - kaupungit)
Lk - l (alka - alat)
Rk - r (purku - purut)
Lke - lje
Hke - hje
Rke - rje
Uku - uvu
Yky - yvy
Lp - lv
Rp -rv
Mp - mn
Ht - hd
Nt - nn
Lt - ll
Rt - rr
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lawiane Lawiane | Web | 20. dubna 2010 v 22:05

bože toho je :-D

2 Zdebra Zdebra | Web | 20. dubna 2010 v 22:15

No, tak to se asi nikdy nenaučím. :-D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama