.

Říjen 2010

Perkele a jiné užitečnosti

31. října 2010 v 11:37 | Enki |  Finština- fráze
Aneb pár praktických frází, pokud budete chtít vycestovat do Finska. Protože kdo z nás ví, kdy se setká s větičkou "Vedä vittu päähäs" nebo popřípadě s označením "pimppi".

Změna v Adminech KF

27. října 2010 v 22:18 | Lawiane |  Novinky v klubu
Ačkoli nerada, musím oznámit, že blog se loučí s většinou adminů, a to z důvodu, že už se mi dále nechce zavírat oči nad neplněním pravidla publikace minimálně jednoho článku měsíčně. Chápu, že škola je zaneprazdňující záležitost a že někteří z nich nestíhají ani své blogy, přesto však nemá cenu mít tu mnoho neaktivních lidí.

Kromě mě tedy zůstává ještě:

Sharrie

Milovnice Finů, jejich nádherné přírody, skvělé hudby a celé Skandinávie :-)

SarkaNightwish@seznam.cz
ICQ: 358 921 185

a Hate nad kterou rovněž visí hrozba vyhazovu a nad kterou mhouřím obě oči.

Hate

Šílená bytost zamilovaná do čehokoliv, co jen trošku souvisí s Finy.


bara.elf@seznam.cz (no jo, email založenej někdy v devíti letech...)
ICQ: 300606931

Loučíme se s:

Katrin

Jsem velký blázen nejen do Finska, ale i do celé Skandinávie :)


Katrin.DarkDesire@seznam.cz
ICQ: 423368108

Klaríís

Jak jsem se sem dostala:
Zamlouvala se mi myšlenka se založením této stránky o zemích subpolárního pásu, jejichž kultura a hlavně příroda se mi moc líbí. Tak jsem tady:-)

Najdete mě na blogu: Maggotsofslipknot.blog.cz

Schmitten@seznam.cz
ICQ: 368 610 356


Lily Addams


Víc než je zdrávo potřeštěný finofil :-D 
Ani jsem dlouho nemusela váhat, jestli se přidám :)

Můj osobní blog:  psycholily.blog.cz

lilyaddams@email.cz
ICQ: 589 665 051

POKUD BY NĚKDO CHTĚL ZAUJMOUT NOVÉ MÍSTO V ADMINISTRACI KLUBU, NECHŤ MI NAPÍŠE NA MAIL TARJA.SUOMI@SEZNAM.CZ


Odkaz na krásné fotky finské přírody

24. října 2010 v 22:03 | Lawiane |  Flóra a fauna
Chcete-li se potěšit krásnými fotkami finské přírody, zvláště detaily, pak doporučuji kouknout se sem. Opravdu to stojí za to.


http://irmako.wordpress.com/


ARCHITEKTURA: Finská moderní architektura očima Čechů

24. října 2010 v 21:32 | Lawiane |  Design a architekrura
Článek jak vidí moderní finskou architekturu Češi tady
tapiola

Kuopio

22. října 2010 v 16:01 | Sharrie |  Města
kuopio

Kuopio

kuopio
Kuopio je město ve východní Finsku. Jeho přibližně 90 000 obyvatel ho řadí na osmé místo
velikosti ve Finsku po Lahti a před Jyväskylä. Město má rozlohu 1 729 km², z čehož 605 km² je vodní plocha. Město leží převážně na poloostrovu vybíhajícím do jezera Kallavesi.

Historie

Kuopio dostalo poprvé městská práva roku 1653, ale v 70. letech 17. století se stalo zase obyčejnou vsí. Dnešním
městem se stalo až za vlády švédského krále Gustava III., který ho 17. listopadu roku 1775 povýšil na město.
V Kuopiu se nachází několik staveb z 19.
století. K nejvýznamnějším z nich patří luteránská katedrála
postavená v letech 1806 až 1815 a pravoslavný kostel sv.
Mikuláše.

Kultura

Kuopio je kulturním centrem východního Finska. Město charakterizuje zejména zdejší dialekt finštiny. Typickým jídlem je chleba plněný rybou (finsky kalakukko).
Ve městě je i městské muzeum a skanzen, muzeum umění a několik galerií. Samozřejmostí je městské kino, divadlo, knihovna a centrum hudby.
Kuopio je podobně jako řada jiných finských měst univerzitním
městem a daří se zde výzkumu v mnoha oblastech.

Lyžařské středisko

Město je také velké sportovní středisko. Kuopio patří společně s Lahti k nejvýznamnějším zimním střediskům ve Finsku. Podobně jako v Lahti a Kuusamu se zde pravidelně konají závody Světového poháru ve skocích na lyžích. Rozsáhlý lyžařský areál na kopci Puijo (na jeho vrcholu je věž Puijo patřící k symbolům města) zahrnuje kromě skokanských můstků také síť běžeckých tratí protínající okolí. Proslulý je také každoroční bruslařský maratón.

Doprava

Do Kuopia se dá přicestovat jak autem, tak i vlakem včetně Pendolina nebo letadlem.

gjallarhorn

20. října 2010 v 20:38 | Lawiane |  Hudba
Folková skupina z švédsky mluvící oblasti Finska. Velmi se mi zalíbili, posuďte sami...


Dny severu - podrobný program

5. října 2010 v 22:05 | Lawiane |  Kulturní události
Sice už jsem to sem psala, ale pro jistotu, kdy někdo zapomněl, ještě připomínám, že tento týden ve čtvrtek a pátek proběhne v Praze v rámci festivalu severské kultury přehlídka filmů podle knih Arta Paasilinny. Já se chystám na přednášku a Zajícův rok, ale místa už jsou dost plná, tak neváhejte!
zdroj: skandinavskydum.cz

07.10.2010 - 19:00
08.10.2010 - 22:00
Přehlídka filmů natočených podle románů finského humoristy Arta Paasilinny.
Koná se v rámci Dnů Severu - Festivalu severské kultury, 4. - 15. 10. 2010

Pokud máte dojem, že všechny finské filmy jsou šedivé, pochmurné a depresivní, pak bychom vás rádi vyvedli z omylu - i Finové se umí smát! Jejich humor se od toho středoevropského sice v mnohém výrazně liší, ale právě pro svou exotiku, svéráznost a jistou nevyzpytatelnost si již získal oblibu nejednoho z nás. Čeští čtenáři velmi dobře znají dílo Arta Paasilinny, jednoho z nejpřekládanějších finských spisovatelů. Dvoudenní přehlídka v kině Světozor, která se uskuteční v rámci festivalu Dny Severu, představí filmy inspirované právě jeho romány. Filmová promítání se konají za podpory Severského kulturního fondu, Ministerstva kultury České republiky a Velvyslanectví Finské republiky v Praze.

Kde: Kino Světozor, Malý sál, Vodičkova 41, Praha 1
Rezervace míst zde.
Vstupné: 90/70*Kč (1 projekce), 50/30*Kč (přednáška) *Sleva platí pro členy Skandinávského domu
Všechny filmy budou uvedeny v původním finském znění s českými titulky.


ČTVRTEK 7.10.

19:00 Přednáška: Arto Paasilinna
Přehlídku filmů odstartuje přednáška Markéty Hejkalové, ve které přiblíží život a dílo nejznámějšího finského humoristy. Zaměří se na finskou literaturu 70. a 80. let, tedy období, kdy byly v oblibě především ženy-spisovatelky a zdálo se, že muži snad vůbec nepíší. Právě v této době ale debutoval Arto Paasilinna.
Spisovatelka a překladatelka z finštiny Markéta Hejkalová má na svém kontě nejen překlady dvou jeho románů, ale i mnohých dalších významných spisovatelů (Mika Waltari, Anja Kauranen/Snellman, Kaari Utrio, Esa Sariola).

20:30 Zajícův rok (Jäniksen vuosi; 1977, r. Risto Jarva, 129 minut)
Prvním z Paasilinnových románů, který se dostal na filmové plátno, byl slavný Zajícův rok, příběh s typicky finským tématem - návratem k přírodě. Reklamní agent Vatanen srazí na jedné ze svých služebních cest autem zajíce a vydá se ho hledat do lesa. Když ho najde, rozhodne se, že zpátky do civilizace už se nevrátí. Se svým zvířecím kamarádem putuje finským venkovem a dostává se až do dalekého a pustého Laponska. Ale útěk ze společnosti není vůbec tak jednoduchý. Humornému příběhu vtiskl režisér Risto Jarva svým osobitým rukopisem hlubší filozofický rozměr a vytvořil nadčasové dílo nutící diváky k zamyšlení.

PÁTEK 8.10.

18:30 Vlčí léto laponského mlynáře (Ulvova mylläri; 1982, r. Jaakko Pakkasvirta, 95 minut)
Další z adaptací Paasilinnových knih je chválou legendárního finského bláznovství. Mlynář Huttunen se zamiluje do zemědělské poradkyně Sanelmy, která přijela na venkov učit místní správně pěstovat zeleninu. Když dívka odjíždí, mlynář začíná ze vší lásky výt. Sousedé ho mají za blázna a chtějí ho umístit do ústavu pro psychicky choré. Huttunen ale do poslední chvíle brání své právo na život podle vlastních představ, svobodomyslnost a nekonvenčnost. Utíká do lesa, prožívá vysněnou lásku se Sanelmou a skrývá se před svými pronásledovateli z řad policie i vojáků.

20:30 Autobus sebevrahů (Hurmaava joukkoitsemurha; 2000, r. Ere Kokkonen, 113 minut)
Jak říká plukovník Hermanni Kemppainen: "Smrt v Alpách je jistě nezapomenutelný zážitek!" Takovým je i film Ere Kokkonena Autobus sebevrahů natočený podle stejnojmenného Paasilinnova románu. Necelá dvacítka postav s neuvěřitelnými životními osudy se rozhodne se vším skoncovat a spáchat skupinovou sebevraždu. Na své cestě Evropou ale všichni postupně zjišťují, že se jim vlastně tolik umřít nechce a že život není tak tragický, jak se mnohým prve zdálo. Film byl krátce po svém uvedení doplněn o další scény a rozšířen na úspěšný televizní seriál.