.

Únor 2011

Skandinávský týden v Lidlu

26. února 2011 v 19:36 | Lawiane |  O Finsku v ČR
Taková banalita, ale přijde mi nezbytné to sem napsat. Tento týden bude v Lidlu Skandinávský týden, což znamená, že tam seženete i nějaké ty speciality, co tu jinak moc dostupné nejsou. Například likér s příchutí penderku :-)
....

Ledové sochy ozdobily zoologickou zahradu v Helsinkách

22. února 2011 v 14:52 | Irbise |  Zprávy z Finska
Nádherné ledové sochy jsou v těchto dnech k vidění v zoologické zahradě v Helsinkách. Od 21. února do 6. března pořádá zoo také komentované prohlídky. Prohlídka začíná vždy v 15.15 a trvá 45 minut.
Jde o mezinárodní soutěž ve vytváření soch z ledu jménem "Art meets Ice."  Témata bylo chování zvířat a budoucnost moří a oceánů.

Zdroj a celý článek: novinky.cz

Další obrázky lze vidět na stránkách ZOO Helsinki:

Případně na:

Je to skutečně nádhera. Bylo by skvělý ty sochy vidět na vlastní oči:)

Národní park Kurjenrahka

18. února 2011 v 9:13 | Lawiane |  Národní parky
kurjenrahka
Národní park Kurjenrahka leží na jihozápadě Finska  a proto je dobrou alternativou, jak si prohlédnout přírodu, i když člověk cestuje pouze po jihu země. 

rozloha: 29 km2
-založen roku 1998

PŘÍRODA V NP:
Nachází se zde nejrozsáhlejší rašeliniště v jihozápadním Finsku a přilehlé lesy. Dříve bylo vysoušeno a stromy káceny, ale po založení národního parku, je toto zakázáno a příroda je rychle vrátila do původní podoby.
Ze zástupců zvířat, zde můžete vidět převážně velké množství vodního ptactva.
Půda zde obsahuje velice málo živin, proto jsou lesy spíše suché. K NP patří ještě část jezera Savojärvi.

Geograficky Kurjenrahka Národní park lze rozdělit do tří částí:
  • Velké vrchoviště s Kurjenrahka a Lammenrahka,
  • Vajosuo bažinatá oblast s lesy na jeho okrajích, a
  • rašeliniště a lesy v Laidassuo, Lakjärvenrahka a Pukkipalo.
AKTIVYTY V NP:
np

V Kurjenrahka se nachází několik značených tras a naučných stezek, které vám můžou zabrat třeba jen dvě hodiny nebo i dva dny. Pro přenocování je možnost pronájmu chatky. Je možné pozorovat ptactvo. V zimě se v okolí konají lyžařské cross-country závody.

PŘÍJEZD DO PARKU:
Kurjenrahka leží zhruba 35 km od Turku.
Z náměstí v Turku sem jedou autobusy 21 a 23, které končí na Tortinmäki, což je asi 6 km od Kuhankuono a Vajosuo.
Autem se do NP dostanete po silnici č 204 (Turku - Säkylä), Odbočka je asi 35 km od Turku, před ní je malé značení, parkoviště je asi o 700 metrů dál.

SERVIS:
Při výletu do NP, byste měli mít dostatek pitné vody s sebou, voda v jezerech zde není k pití vhodná.
Toalety - suché záchody se nachází u každého tábořiště.
V parku je k dispozici několik chatek a přístřešků na přenocování a pronajmout si také můžete chatu na Vajasuo. (Návštěvnické centrum, tel.int.
+358 205 64 4620.)
Poblíž NP je například také kemp v rekreační oblasti obce Nousiainen.
Rozdělávání ohně a táboření je povoleno pouze na vyznčených místech.

zdroj: www.luontoon.fi (více informací naleznete v aj zde)

kurjenrahka
kurjenrahka
kurjenrahka


Sloučení firem Nokia a Microsoft

15. února 2011 v 22:47 | Irbise |  Zprávy z Finska
Nevím jestli jste to již zaznamenali, ale už minulý týden prý došlo ke sloučení finské Nokie s Microsoftem. Dnes jsem narazila na článek, který se tohoto tématu přímo dotýká, a to propouštění v Nokii a to i ve Finsku. Přidávám sem celý článek. 


jezero Oulu

15. února 2011 v 19:15 | Sharrie |  Příroda
Oulujärvi nebo též jen Oulu je jezero na severu Finska v provincii Oulu. Má rozlohu 887,09 km². Jeho průměrná hloubka je 7 m, maximální hloubka pak 38 m. Leží v nadmořské výšce 124 m.

Skládá se z několika spojených vodních ploch. Pobřeží je členité a zalesněné.
Na jezeře je 665 ostrovů. Největší jsou Manamansalo a Käkisaari.
Hlavní přítoky jsou Kiehimäjoki z jezera Kiantajärvi a Kajaaninjoki z jezera Nuasjärvi. Odtéká z něj řeka Oulu severozápadním směrem a po 107 km se u města Oulu vlévá do Botnického zálivu. Zamrzá uprostřed listopadu a rozmrzá uprostřed května
Na jezeře funguje vodní doprava. Na severním břehu leží obce Vaala a Paltamo a na jižním pak Vuolijoki a Kajani.

Heinola

15. února 2011 v 16:47 | Lawiane |  Města
Heinola je město nacházející se v jižním Finsku (provincie Päijät-Häme).
Počet obyvatel je přibližně 20 000 a rozkládá se na 839,34 km² z čehož 162,89 km² trvoří voda, protéká jí řeka Jyrängönvirta.
Město bylo založeno roku 1776.

V létě turisty láká kulturním děním a výletními plavbamy po jezerech.

Dalšími turistickými atrakcemi jsou například:

  • Pavilon Harjupaviljonki, který vyadá jako japonská chrám

  • mistrovství světa v saunování, které se koná v srpnu


Ubytovat se můžete například v kempu Heinäsaari, který leží na ostrově a více informací o něm naleznete na http://heinasaari.com/

Příjezd do Heinoly: cca každých 30 min sem jezdí autobusy z Lahti

oficiální stránky města: http://www.heinola.fi

partnerská města ve světě:

zdroj: wikipedia, průvodce Finsko (Lonely Planet)

heinola
heinola kemp


Přednáška o Arto Paasilinnovi

13. února 2011 v 16:15 | Lawiane |  Kulturní události
Tato přednáška se konala už v říjnu v Praze, byla jsem na ní a přišla mi velice zajímavá, takže pokud máte zájem o finskou literaturu a nemáte to do Brna daleko, pak vřele doporučuji. :-)

23.02.2011 - 17:30
Kde: Knihovna Jiřího Mahena (Kobližná 4, Brno)

Přednáška Markéty Hejkalové přiblíží život a dílo nejznámějšího finského humoristy Arta Paasilinny. Zaměří se na finskou literaturu 70. a 80. let, tedy období, kdy byly v oblibě především ženy-spisovatelky a zdálo se, že muži snad vůbec nepíší. Právě v této době ale debutoval A. Paasilinna. 
Arto Paasilinna se narodil 20. dubna 1942 v Kittilä ve finském Laponsku. Začínal jako novinář a během více než třicetileté kariéry napsal tisíce článků. Je také autorem několika televizních a filmových scénářů. Teprve jeho humoristické romány mu však vydláždily cestu k mezinárodnímu věhlasu...

Paasilinnovy vypravěčské schopnosti, smysl pro černý humor a absurdní komické situace a v neposlední řadě také sociální podtext jeho příběhů se projevily už v jeho první mezinárodně úspěšné knize. Román Zajícův rok (Jäniksen vuosi) vyšel přesně v polovině sedmdesátých let a nechybí mu nic z toho, co je pro všechny další autorovy knihy charakteristické - svérázný hlavní hrdina, krizová situace, která ho přiměje k radikální změně života a útěk z civilizace do přírody jako cesta za svobodou. Ze Zajícova roku se stal okamžitě bestseller a dva roky po prvním vydání byl ve Finsku zfilmován. Z Paasilinny se stal spisovatel na plný úvazek a hvězda finského literárního nebe.

Dnes má Arto Paasilinna na kontě pětatřicet románů. Jeho knihy byly přeloženy do téměř třiceti jazyků, v rodném Finsku s pouhými pěti miliony obyvatel vycházejí ve statisícových nákladech. Česky dosud vyšlo devět autorových knih, všechny v nakladatelství Hejkal Markéty Hejkalové. Nejčerstvějším Paasilinnovým překladem je román z roku 2007 Rietas rukousmylly, který vyšel loni v červnu pod názvem Prostopášný modlitební mlýnek. A právě překladatelka Prostopášného modlitebního mlýnku Markéta Hejkalová bude v Knihovně Jiřího Mahena přednášet o životě a díle nejúspěšnějšího současného finského autora.

Markéta Hejkalová vystudovala finštinu a ruštinu, pracovala jako redaktorka, v druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Dnes pracuje pro rodinné nakladatelství Hejkal, překládá do češtiny díla Miky Waltariho a pořádá každoroční Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě. Pod dívčím jménem Pražáková vydala novelu Mimo mysu (v roce 1988 ve sborníku nakladatelství Mladá fronta Zelená sedma). V nakladatelství Hejkal vydala knížku pro děti Šli myšáci do světa (v roce 1994, pod jménem Markéta Pražáková) a několik úspěšných románů.

Vstup volný. 
Kniha Prostopášný modlitební mlýnek bude k zakoupení na místě.


Obrázek, text - zdroj: http://www.hejkal.cz.

Pelikaanimies

8. února 2011 v 0:01 | Irbise |  Filmy

Pelikaanimies, neboli Pan Pelikán je finský film pro děti, pohádka. Dávali ji v sobotu 5.2. od 8 hodin ráno na čt1. Neodolala jsem.
Film byl natočen ve Finsku v roce 2004, řežie Liisa Helminen a hlavním představitelem Pelikánem je Kari Ketonen, který byl naprosto úžasný. Úplně jsem v něm toho pelikána viděla.

Na to, že jde o pohádku, tak jsem se náramě bavila. Hlavním hrdinou je pelikán, který je fascinován lidmi. Obléknutím si lidských šatů ho okolí vidí jako člověka a on se postupně se učí žít jako člověk. Velmi obdivuje operu a umí napodobovat různé zvuky. Najde si práci a byt. Spřátelí se s dvěma dětmi, které odhalí jeho pravou totožnost a pomáhají mu. Nakonec je však odhalena jeho pravá totožnost dospělými a je zavřen do ZOO. Děti mu pomohou utéct a on se vrací do přírody k životu pelikána.

Moc se mi tam líbilo vysvětlení, proč ho nikdo nepozná. Jde o to, že lidé jsou málo pozorní a věří iluzím a nevidí co je skutečné.
Také bylo pěkné když se loučil. Říká, že se navrací k nesmrtelnému životu. Životu pelikána kdy musí všechno zapomenout, tedy i vědomí že jednou umře. A proto, že to nebude vědět, bude nesmrtelným.

Podle mě to byla moc pěkná pohádka. Ukázala tam sepjetí s přírodou, na kterou si ve Finsku tak potrpí. Je škoda že u nás nejsou takové pohádky. Taky tam bylo pár moudrých poznámek a ponaučení. Prostě dokonalý příběh pro děti, ale i já jsem se u toho bavila.
Pan Pelikán byl dokonale ztvárněný. Rozhodně doporučuju:)

Více informací: csfd.cz
Finské stránky o filmu: pelikaanimies.fi

Jäniksen vuosi (Zajícův rok)

7. února 2011 v 15:35 | Lawiane |  Filmy
U Irbise na blogu (http://irbise.blog.cz/1101/janiksen-vuosi) jsem narazila na tento článek, ke kterému je i velice cenný odkaz na stažení filmu, který předtím nikdo nemohl najít - Irbise ho našla u Malmy. Takže oboum velké dík! 

Já jsem film viděla v říjnu v  kině v rámci severského festivalu a velice se mi líbil, vyzdvihla bych hlavně ty krásné záběry přírody a nadčasovost, ale o tom už si můžete přečíst na následujících řádcích od Ibrise :-)

zajícův rok
Fotka je matoucí, film je barevný.

Jäniksen vuosi, neboli rok zajíce je finský film. Byl natočen v roce 1977 a na to jak je starý. Podle mě je to naprosto úžasný a nadčasový film. Režisérem je Risto Jarva, hlavním představitelem Antti Litja a zajíc.
Film byl natočen podle knihy Arto Paasilinny: Zajícův rok (1975, česky v překladu Jana Petra Velkoborského 2004).
Hlavní hrdina Vatanen otrávený svým dosavadním životem se ujme zraněného zajíce a odchází se o něj starat do divoké finské a laponské přírody.
Rozhodně zaujme všechny, kteří se zajímají o Finsko, ochranu přírody a zvířat. Už v té době, se totiž zajímali o ochranu přírody, kdy na to ostatní státy ještě vůbec nemyslely. Obdivuhodné. Už tehdy tam upozorňují na problém freonů a dalších škodlivých látek vznikajících lidskou produkcí.
Je tam mnoho krásných záběrů na severní Finsko a Laponsko. Ukazuje nám tam, jak málo k životu ve skutečnosti potřebujeme. Moc se mi také líbil konec filmu... nazvala bych to volání přírody se nedá zabránit.
Film to je skutečně úžasný. Jsou tam i mnohé vtipné momenty. Už dlouho jsem se tak nebavila. Film byl ve finštině s anglickýma titulkama, takže jeho sledování bylo trošku náročnější. Ale rozhodně to stálo za to:) Skutečně doporučuju.
Víc informací: csfd.cz
K nalezení je na: ulozto.cz a stejně tak i titulky: titulky-eng.

Tarja Turunen

3. února 2011 v 20:53 | Cassie |  Hudba
Zhrozila jsem se, když jsem si všimla, že tu nemáme článek o naší ledové královně severu.

Tarjaa

Tarja celým jménem Tarja Soile Susanna Turunen Cabuli začala se studiem zpěvu už ve svých šesti letech a v osmnácti pokračovala ve studiu klasického zpěvu na finské Sibeliově akademii. Ve stejné době Tarja dostala nabídku od svého spolužáka Tuomase Holopainena k účasti na společném akustickém projektu a návrh přijala. Po krátké době se k nim přidal kytarista Emppu Vuorinen a vznikla skupina Nightwish. V roce 1977 vydalo finské vydavatelství Spinefarm Records jejich debutové album Angels Fall First, kombinující metal a klasiku. Ve stejné době se Tarja zúčastnila Savonlinnského operního festivalu, a tím se zapsala do povědomí posluchačů jako zpěvačka dvou odlišných druhů zpěvu - metalu a klasické hudby.
Roku 1998 následovalo další album Nightwish, Oceanborn, které obsahovalo písně jako Sleeping Sun nebo cover-verzi Walking In The Air. Album se brzy mohlo pyšnit platinovým titulem. Oceanborn vynesl Nightwish až na vrchol. Vokalistku skupiny Nightwish obsazovalo na titulní stranu mnoho rockových a metalových magazínů, jako Metallina, Blue Wings, Metal Hammer, Rock Hard, Metal Heart a jiné.

Ve velkém množství z nich ji také čtenáři zvolili nejlepší zpěvačkou roku.
Poté si dala Tarja pauzu kvůli dokončení studia a vedlejším projektům. Koncem roku 1999 Tarja přijala nabídku jako sólová zpěvačka v moderním baletu Evankeliumi ("Evangelium") ve Finské národní opeře. Představení byla vyprodána.
V roce 2000 vyšlo další album Nightwish, Wishmaster a stalo se po několika týdnech taktéž platinovým. Po něm následující deska Over The Hills And Far Away byla platinově oceněna hned dvakrát po sobě a podobně se jí vedlo i v jiných zemích. Během nahrávání vokálů k Century Child si Tarja našla čas i pro hostování na desce Beto Vázquez Infinity stejnojmenné argentinské metalové kapely, na které byly vokální linky nazpívané Tarjou velkým pomocným prvkem a prodávalo se v celé Evropě.

Tarjiným dalším projektem bylo turné po jižní Americe s názvem Noche Escandinava ("Skandinávská noc"), kterého se zúčastnila s finskými operními umělci. Roku 2004 se opakovalo. Poté Tarja cestovala po celé Evropě, Japonsku i Americe a zpívala písně od skladatelů jako Jean Sibelius nebo Richard Strauss a celé turné mělo skvělý ohlas.
Nové album Once zajistilo Nightwish ještě větší popularitu po celém světě a následující světové turné bylo největší, jaké kdy finská kapela měla. Tentýž rok byl pro Tarju velmi náročný, protože začala s natáčením svého vánočního alba. Brzy jí vyšel sólový singl Yhden enkelin unelma ("Sen jednoho anděla"), které bylo v krátké době oceněno taktéž platinovou deskou.

Zhruba po deseti letech byla Tarja 21. 10. 2005 z Nightwish vyhozena kvůli údajnému komerčnímu přístupu a neúctě k fanouškům. Z mnoha zdrojů ale vyplývá, že k takto smutnému konci vedly dlouhodobé spory mezi členy skupiny a Tarjiným manželem, Marcelem Cabulim. Jenže tomuto obvinění jen málokdo věří a považuje se spíše za zástěrku opravdových problémů. Tarja se nechala slyšet, že v tom byla jak láska, tak nenávist a závist.
Nakonec ji po ročním hledání v kapele nahradila Švédka Anette Olzon.

dsgdfh
V roce 2007 vydala Tarja nové sólové album My Winter Storm, které sklidilo veliký úspěch po celé Evropě a zanedlouho se stalo platinovým ve Finsku, zlatým v České republice a Rusku. Hodně lidí jej hodnotí jako nejlepší. Obsahuje především klasické prvky a symphonický rock, nežli metal

. Od roku vydání se rozjelo masívní My Winter Storm World Tour, které hned pětkrát zavítalo i do České republiky (Praha, Zlín, Ostrava, Festival Benátská noc na Malé Skále a Pardubice) a Tarja opět dokázala, že dokáže ohromit publikum svým neuvěřitelným charismatem.

Tarja začala pracovat na dalším vánočním albu Henkäys ikuisuudesta ("Dech věčnosti"), tentokrát s klasickými vánočními hity jako Happy Christmas (War Is Over) a Happy New Year i s písněmi, které nazpívala společně s dětskými sbory.

V současné době, od ledna 2010, začala nahrávat své třetí sólové album What Lies Beneath. Producentem je samotná Tarja. Tarja přislíbila masívní vokály, orchestr a mnohem tvrdší prvky, než v předešlém albu. Mělo by totiž být pravým opakem My Winter Storm. Připravuje také ohromující turné po celém světě a na některých koncertech, včetně v České republice na Masters Of Rock 2010, přislíbila doprovod živého orchestru.


Zdroj; wikipedia, oficiální stránky
Obrázky; google

Světla v soumraku k mání na DVD

2. února 2011 v 19:57 | Lawiane |  Filmy
Zašli jsem se podívat na ten festival severských filmů?
Já byla na norském kousku Na sever a moc se mi to líbilo. To víte, takový ten černý skandinávský humor...to se člověk pobaví :D
Při té příležitosti, jsem také zjistila, že v kině Evald u pokladen prodávají DVD filmu Světla v soumraku za 50,-.
To je víc než výhodné, vzhledem k tomu, že v obchodech to moc neseženete. Neví ale kolik mají kousků a jak dlouho to tam budou mít. Takže pokud si někdo chcete rozšířit svou sbírku o tento finský film, utíkejte tam.