.

Březen 2011

Objektiv - reportáž z Rovaniemi

27. března 2011 v 20:19 | Lawiane |  Města
U Rikke na blogu jsem našla odkaz na pěknou reportáž pořadu Objektiv z finského města Rovaniemi. Podívat se na ní můžete ZDE. A mimochodem, věděli jste, že Rovaniemi je největší město Evropy?

Finské školství 2

19. března 2011 v 16:28 | Irbise |  Obyvatelstvo
Nedávní článek o struktuře finského školství mi připoměl zajímavou problematiku a to mezinárodní úspěchy finských žáků ve srovnávacích testech.

Co stojí za skvělýmy výsledky. Ve srovnání s ostavními státy se mladí Finové umísťují na prvních místech, ale ze srovnání IQ vycházejí přibližně na stejné úrovni jako ČR. Úroveň českých studentů vykazuje spíše postupné zhoršování. Za vším stojí skvělý vzdělávací systém, který svojí základní strukturou je velmi podobný tomu našemu, ale při bližším zkoumání se začnou nacházet rozdíly.

Jako první bych poukázala na vysoké nároky na učitele, kdy se dbá nejen na jejich odbornost, ale také na jejich schopnost motivovat a vzdělávat žáky a utvářet jejich osobnost. Učitelé jsou vážení. Jen malé procento uchazečů o vzdělání na pedagogických fakultách uspěje. Ne jako u nás, kdy na "pedák" jdou často ti, co se jinam nedostali, nebo největší šprti, kteří pak také dusí v budoucnu i své žáky. Podle mě je na učiteli nejdůležitější aby byl osobností a dělal rád své povolání a rozuměl důležitosti vzdělání.
Důležitý je individuální přístup k žákům. Podpora četby, která pomáhá v jejich rozvoji. Ve školách jsou společně vyučování všichni žáci a jen velice malé procento navštěvuje speciální školy.
Zajímavý je také fakt, že školy nejsou kontrolovány ani srovnávány.
Dále bych ještě upozornila na velký důraz na výuku jazyků a to především angličtiny. Ve Finsku není problém domluvit se anglicky, jelikož většina lidí anglicky umí. Tohoto úspěchu napomáhá také fakt, že většina filmů není dabovaných, ale pouze v originále a s titulky.

Mnohem více a podrobněji zpracovanou tuto problematiku najdete v těchto článcích, ze kterých jsem čerpala.

Je to zajímavé čtení a nutí k zamyšlení nad tím, jak by se třeba dalo vylepšit školství u nás. Co vás nejvíc zaujalo na finském školsví, s čím souhlasíte, nebo co byste u nás neměnili.

Olavinlinna

16. března 2011 v 16:57 | Sharrie |  Památky
Olavinlinna (doslova přeloženo Olafův hrad, švédsky Olofsborg) je ostrovní hrady na území obce Savonlinna ve Finsku, založený roku 1475 Erikem Axelsonem jako Sankt Olofsborg. Hrad byl součástí finského systému pohraničních pevností na rusko-finské hranici a mimo to chránil jednak celou Savonii, jednak přilehlou část jezerního systému Saimaa, který byl již tehdy využíván jako významná vodní cesta. V současné době je nejsevernějším dosud stojícím středověkým hradem. V 17. a 18. století se hrad stal svědkem řady střetnutí mezi švédskými a ruskými vojsky.

Mohutný kamenný hrad se třemi věžemi stojí na malém skalnatém ostrově a je považován za jeden z nejkrásnějších finských hradů. Uvnitř se nacházejí dvě malá muzea. Jedno pojednává o hradu a vystavuje předměty s ním spojené, druhé pak pravoslavné ikony z Ruska i Finska.
V dnešní době se na hradě vždy v létě koná Savolinnský operní festival.

Inari

16. března 2011 v 12:30 | Lawiane |  Města
Inari je ves ve finském Laponsku ležící u stejnojmenného jezera. Je to centrum sámských řemesel a známá turistická zastávka zájezdů po Laponsku. Můžete zde koupit pravé, ručně dělané textilie, šperky a dřevěné výrobky. Ačkoli je ves Inari centrem stejnojmenné obce, počet obyvatel je kolem pouhých 500 lidí. Nedaleko leží ves Ivalo, která má 4000 obyvatel, letiště a pro Inari je tak spojnicí se světem.
V Inari k vidění:
Siida - Sámské muzeum a přírodní centrum severního Laponska
Kostel Pielpajärvi
poslední týden v květnu se na jezeře konají sobí závody
V blízkosti Inari se nachází národní park Lemmenjoki a o něco dále na jih pak NP Urho K. Kekkonen.


Příjezd/odjezd :
Denně zhruba dva autobusy a Rovaniemi.
Autem po severské silnici Arctic Rd 4, Inari leží 38 km za Ivalo.


Zajímavosti:
Sámové považují jezero Inari za posvátné.
Inari se jmenuje též postava šintoistické mytologie, druh suši, brána v Japonsku, dialekt sámštiny.
Inari má mnoho názvů v dalších jazycích např. švédsky Enare, inarská sámština Aanaar, severní sámština Anár, skoltská sámština Aanar.
Obec má čtyři oficiální jazyky: finština, inarská sámština, severní sámština, skoltská sámština.




stránky obce: http://www.inari.fi/

zdroj informací: wikipedie a knižní průvodce Finsko (Lonely Planet)

Bodomské vraždy

15. března 2011 v 19:04 | Sharrie |  Zajímavost
Tak zní název trojnásobné vraždy, která se udála v jížním Finsku v roce 1960 u jezera Bodom ve městě Espoo, nacházející se asi 22 km západně od Helsinek. V noci 4. Června 1960 zde tábořily čtyři mladí lidé na břehu jezera (Maila Irmeli Björklund-15 let, Anja Tuulikki Mäki-15 let, Seppo Antero Boisman-18 let, Nils Gustafsson-18 let) Tato noc se jím stala osudnou. Neznámý vrah se k nim připlížl a všechny tři zabil nožem a čtvrtého zranil. Jediný přeživší, Nils Gustafsson, poté žil normálním životem až do roku 2004, kdy se stal sám po těch letech podezřelým a poté v říjnu 2005 byl pak okresním soudem s konečnou platností osvobozen.

Teorie:
Zhruba 12 let po těchto vraždách mezi 3. a 6. červnem 1972 napsal jistý sebevrah ve svém posledním dopise na rozloučenou, že to byl on, kdo spáchal Bodomský masakr 4. června 1960 pracoval ve stánku poblíž jezera a prodal tam obětem limonádu. Všeobecně o něm všichni věděli, že nenáviděl lidi, kteří v okolí Bodomu tábořili. Policie však dokázala jeho nevinu a zjistila sebevrahovi alibi (v době spáchání vražd spal doma se svou ženou, která to potvrdila).

Roku 2003 profesor Jorma Palo publikoval knihu, kde uveřejnil svou teorii. Roku 1960 Palo pracoval jako doktor v nedaleké nemocnici. Krátce po vraždách ošetřil podezřelého muže. Jmenoval se Hans Assmann a byl to němec, který v té době pracoval jako agent Západního Německa. Policejní vyšetřování toto vyvrátilo s tím že Assmann měl právoplatné alibi. Roku 1997, krátce před svou smrtí přiznal Assmann všechny vraždy jistému finskému novináři.
Koncem března 2004, téměř čtyřiačtyřicet let po vraždách byl Nils Gustafsson policií zatčen. Začátkem roku 2005 prohlásila finské centrální vyšetřovací služba (Keskusrikospoliisi, KRP), že případ byl vyřešen na základě nové analýzy krevních stop. Podle oficiálního prohlášení měl přeživší Nils Gustafsson před vraždami žárlivou scénu s Irmeli Björklund, která byla tehdy jeho novou přítelkyní. Irmeli byla mnohonásobně pobodána ještě po své smrti, zatímco obě dvě druhé oběti byly zavražděny mnohem méně brutálně. Gustafssonova zranění nebyla příliš vážná.
Soud začal 4. srpna 2005. Obžaloba požadovala pro Gustafssona doživotní trest. Podle obžaloby opětovné vyšetřovaní dokázalo za použití nejmodernějších technik jako test DNA, že viníkem je právě Gustafsson. Obhajoba argumentovala tím, že vraždy byly dílem jedné či více neznámých osob a že Gustafsson utrpěl zranění podobná těm, na které zemřely ostatní oběti, a kvůli kterým by nebyl schopen zabít tři lidi. 7. října byl Nils Gustaffson osvobozen.
Poněvadž byl Gustafsson shledám nevinným, zaplatila mu Finská republika 44 900€ za psychickou újmu, kterou utrpěl následkem uvěznění.

Podle těchto vražd si odvodila název skupina Children of Bodom.

Pád ze židle během vysílání proslavil finskou moderátorku

11. března 2011 v 20:59 | Lawiane |  Zprávy z Finska
Rok stará událosta, avšak proč se i dodatečně nepobavit na cizý účet :-D

Loituma

11. března 2011 v 20:52 | Lawiane |  Hudba
Kdo by neznal? Před lety to frčelo i na Evropě 2, jen by mě zajímalo, kdo z posluchačů věděl, že jde o finštinu...

Nuapurista kuulu se polokan tahti
jalakani pohjii kutkutti.
Ievan äiti se tyttöösä vahti
vaan kyllähän Ieva sen jutkutti,
sillä ei meitä silloin kiellot haittaa
kun myö tanssimme laiasta laitaan.
Salivili hipput tupput täppyt
äppyt tipput hilijalleen.

Ievan suu oli vehnäsellä
ko immeiset onnee toevotti.
Peä oli märkänä jokaisella
ja viulu se vinku ja voevotti.
Ei tätä poikoo märkyys haittaa
sillon ko laskoo laiasta laitaan.
Salivili hipput.

Ievan äiti se kammarissa
virsiä veisata huijjuutti,
kun tämä poika naapurissa
ämmän tyttöä nuijjuutti.
Eikä tätä poikoo ämmät haittaa
sillon ko laskoo laiasta laitaan.
Salivili.

Siellä oli lystiä soiton jäläkeen
sain minä kerran sytkyyttee.
Kottiin ko mäntii ni ämmä se riitelj
ja Ieva jo alako nyyhkyytteek.
Minä sanon Ievalle mitäpä se haittaa
laskemma vielähi laiasta laitaa.
Salivili.

Muorille sanon jotta tukkee suusi
en ruppee sun terveyttäs takkoomaa.
Terveenä peäset ku korjoot luusi
ja määt siitä murjuus makkoomaa.
Ei tätä poikoo hellyys haittaa
ko akkoja huhkii laiasta laitaan.
Salivili.
Sen minä sanon jotta purra pittää
ei mua niin voan nielasta.
Suat männä ite vaikka lännestä ittään
vaan minä en luovu Ievasta,
sillä ei tätä poikoo kainous haittaa
sillon ko tanssii laiasta laitaan.

Od sousedů je slyšet rytmus polky,
šimrá moje nohy a zvedá je od podlahy.
Ievina matka svou dceru hlídá,
ale přesto se ji Ievě podařilo obelstít.
Neboť co bychom se starali o nějaké zákazy,
když tančíme ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)
Do tichosti

Ieva byla celá rozzářená,
když jí lidé přáli štěstí.
Všichni měli mokré hlavy potem
a housle svištěly a kvílely.
Ale tomuhle klukovi mokro nevadí,
když zrovna řádí ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)

Ievina matka ve své komůrce,
brouká si církevní písně,
zatímco tenhle kluk ve vedlejším domě,
svádí holku stařenky.
Ale ani stařenky tomuhle klukovi nepřekáží,
když zrovna řádí ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)

Když dohrála hudba, teprve začala zábava,
podařilo se mi celkem zašpásovat.
Jak jsme pak došli domů, stařenka nadávala
a Ieva už měla slzy na krajíčku.
A tak říkám Ievě: "Ale co na tom sejde,
co nevidět budeme zase řádit ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)

Matičce jsem řekl: "Radši drž jazyk za zuby,
nebo za sebe neručím a můžeš přijít k úhoně.
Ve zdraví přečkáš, když si budeš hledět svého
a zmizíš odsud hezky na kutě."
Totiž tomuhle klukovi na jemnosti nesejde,
když se stařenkami zametá ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)

Tohle ti řeknu, ať máš co dělat, abys to zkousla,
mě totiž jen tak nespolkneš.
Můžeš klidně putovat ze západu na východ,
jenže já se Ievy nevzdám.
Neboť tomuhle klukovi ostych v cestě nestojí,
když zrovna tančí ze strany na stranu.
(Vyjádření kroků polky)
Loutuma však nemá jen tuto písničku, ostatní už známe nejsou a také jsou dost jiné, klidnější.
Co mě ovšem vytáčí, je to množství příšerných remixů na Ilevan polkku!

zdroj překladu: karaoketexty.cz

Původ slova Suomi

8. března 2011 v 21:03 | Lawiane |  Historie
Přesný původ proč se Finsko jmenuje právě Suomi není úplně jasný, ale pravděpodobně je to podle suomaa, což znamená bažinatá země. Další můžnosti jsou suomu (šupina) nebo suoda- Jumalan suoma, což znamená Bohem darovaný.

zdroj: učebnice Finština nejen pro samouky - LEDA

Postřehy z Finska

7. března 2011 v 21:01 | Lawiane |  Zajímavost
Už před delší dobou jsem na netu narazila na tento poměrně zajímavý článek jedné slečky, která vyrazila do Finska za studii.
.........................................................
Hned zpočátku mého studijního pobytu v Helsinkách mě překvapilo pár zvláštností, se kterými jsem se téměř denně setkávala. Jde spíš o zajímavosti, které mi po pár měsících připadají naprosto normální. Tak tady jsou:
Téměř žádná okna nemají kličky na otevírání. Ne, že by ve Finsku existoval nějaký jiný mechanismus otevírání. Jen ty kličky jsou většinou odšroubované a okna nejdou otevírat. K větrání slouží jen úzké větračky.

Kapitolou samu pro sebe jsou dveře. Nedají se totiž normálně zamknout (klíčem jako u nás), ale pouze zabouchnout. Dveře mají dva režimy, které se přepínají takovým mini čudlíčkem na zámku. První režim je normální, po zavření se dají dveře otevřít klikou bez použití klíče. Druhý režim je zamykací. Dveře se zavřením zabouchnou a k jejich otevření je nutný klíč. Velmi mnoho cizinců si zabouchne klíč uvnitř pokoje, než si na tento systém zvyknou. Ale to ještě není vše. Dveře se odemykají vždy doprava, takže občas také směrem k futru (což je přesně opačně než u nás).

MHD a zastávky na znamení. Všechny zastávky MHD jsou na znamení. Zastávky se nehlásí ani jinak nepíší. Na mapě nejsou uvedena jejich jména. Takže to chce opravdu slušnou znalost místa nebo dobrou přípravu cesty...

Téměř všechna města, čtvrtě a dokonce i ulice (alespoň na jihu Finska) mají dvojí názvy. Jeden je finsky, druhý švédsky.

Třídění odpadu se stává běžnou věcí i u nás. Ale narozdíl od ČR se tady netřídí plasty (plastové lahve jsou vratné a za igelitky se v obchodech platí), zato se třídí bioodpad. Do něho patří nejen zbytky jídla, ale i ubrousky, papírové obaly od vajíček apod. Dokonce i v menze mají popelnici, do které se z talířů odstraňují nedojedené zbytky. Z bioodpadu se vyrábí kompost. Zálohované jsou nejenom skleněné lahve, ale i plastové lahve a plechovky.

O Finech se říká, že jsou velmi tiší, mluví málo a k věci. Na ulici se vyhýbají očnímu kontaktu. Toto mohu potvrdit.

Finové nepijí alkohol průběžně jako Češi (jedno pivko k obědu nebo večeři), ale nárazově a hodně. Příležitost k pití si vždycky najdou. Je to pro ně jakýkoliv svátek, začátek a konec školního roku apod.
Velmi populární mezi Finy jsou plavby trajektem do Stockholmu nebo Talinu. Důvodem je nákup levného alkoholu a párty na palubě. Obvykle se hned následující den jede zpět a párty se opakuje.

Zvláštní je stěhování Finů na kolej. Pokoje pro Finy jsou bez nábytku, takže příjezd typického Fina na kolej vypadá tak, že přijede dodávka nebo alespoň auto s přívěsem a celá rodina začne stěhovat :-).

Finové hodně trpí poruchou příjmu laktózy, a proto je možno všude sehnat všechny mléčné produkty bez obsahu laktózy. Možná to mají z obrovského množství mléka, které se tu pije. Mléko většinou doprovází jakýkoli běžný oběd a večeři a je k dispozici i v menze.

Populární je lékořice (pendrek) a vyrábí se tu i likér s její příchutí - salmiakki.

Kuchyňská linka nad dřezem je jeden velký vícepatrový odkapávač. Takže se umyté nádobí rovnou strčí do kredence a je to. Velmi praktické.

U umyvadla bývá obvykle malá ruční sprška. Velmi praktické např. pro opláchnutí umyvadla, spláchnutí podlahy nebo třeba vyprání tašky špinavé od vylitého jogurtu :-).

Rušné město tu prakticky neexistuje. Finská populace je velmi řídká (17obyv./km2).

Čtverečkované sešity nemají normální čtverečky, ale obrovské čtverce :-).

Finština nemá budoucí čas...

A ještě náš blog ze studijního pobytu ve Finsku: http://ananasovci.blogspot.com .
Kristýna Tučková

zdroj: http://www.bedekr.cz/postrehy-z-finska

DVD Finsko

5. března 2011 v 21:04 | Lawiane |  O Finsku v ČR
V obchodech a nyní už i na stáncích se objevuje DVD dokument o Finsku. Jako správný nadšenec, jsem si ho hned pořídila, ale bohužel mě moc nepotěšil. Takže pokud si ho koupíte, nečekejte žádné zázraky. Celé to trvá jen necelých 40 minut a každý záběr se nehorázně vleče, vypadá to tedy spíše jako fotky než jako video, záběry by mohly být mnohem lepší a poutavější. Jako když místo památek v Helsinkách, ukazují dlouhosáhlé záběry na paní, co pere koberce a následně ještě dlohý záběr na samotný koberec...celé to ještě doprovází katastrofální hudba, jako nějaké video o chemii.
Pokud o Finsko zhola nic nevíte, pak se alespoň dozvíte nějaké informace, ale pokud se o Suomi už víc zajímáte, DVD vám moc novinek také neřekne.


dvd