.

Květen 2011

Suomi on maailmanmestar - Finové mistry světa!

15. května 2011 v 23:06 | Lawiane |  Sport
Počtvrté za posledních dvacet let, kdy se na světových šampionátech hraje systémem play off, na sebe ve finále narazili dva nesmiřitelní rivalové Švédsko a Finsko. Z předešlých třech klání vyšly dvakrát vítězně Tři korunky, jen v roce 1995 se radoval tým Suomi, který si tím připsal dosud jediný triumf na mistrovství světa.
V úvodní třetině jakoby na obě mužstva doléhala mimořádná důležitost zápasu. Zatímco odpolední duel Čechů s Rusy o bronz nabídl parádní podívanou s množstvím šancí na obou stranách, finálové klání bylo na vzrušivé momenty podstatně skromnější. K vidění byla opatrná hra, které dominovaly především pozorné obrany.
Od druhé části začala mít hra spád
A tak si gólmani Fasth s Vehanenem připisovali zákroky jen po střelách ze střední vzdálenosti, tak jako tomu bylo při pokusech Finů Niskaly s Aaltonenem. Na druhé straně pálil těsně mimo Berglund a zblízka zakončujícího Thörnberga vychytal Vehanen. Ve všech případech však šlo o zakončení, která jen těžko mohla mít přívlastek "nebezpečná".
Po první změně stran konečně začala mít hra spád, což s sebou zákonitě přineslo i vyložené příležitosti. A víc jich měli i kvůli nepříliš jistému Fasthovi Finové. Ve 24. minutě pálil Pyörälä, kotouč padal za záda švédského gólmana, čáru ale nakonec nepřekročil. O čtyři minuty později Fasth neudržel Granlundův pokus, jenže Pesonen nedokázal zamést puk do odkryté klece.
Finové tlačili, jenže do vedení šel soupeř
A tak přišel jako blesk z čistého nebe gól na druhé straně. Pääjärvi si nabruslil do útočného pásma a parádní střelou vymetl horní růžek Vehanenovy svatyně. Švédy vedoucí trefa nabudila, i kvůli přesilové hře svého soka přehrávali a jen málo chybělo, aby Persson neposlal svou střelu vedle, nýbrž do zcela odkryté branky.
Finové v té době čelili drtivému tlaku svého rivala a museli být rádi, že stále prohrávali jen o jediný gól. Vždyť Berglundova šikovná teč Pääjärviho střílené přihrávky, která skončila na tyči, po gólu doslova volala. A to navíc ještě přečíslení dvou na jednoho vzápětí vyřešil Backlund zbrklou střelou mimo.
Sedm vteřin před koncem druhé třetiny Finové srovnali
Jenže stejně jako Švédové udeřili v době finského tlaku, to samé se podařilo i výběru Suomi. Když už se zdálo, že svěřenci kouče Märtse, odejdou podruhé do kabin s jednobrankovým náskokem, Finové při své přesilovce srovnali. Pouhých sedm vteřin před vypršením druhé části napřáhl nejlepší střelec šampionátu Jarkko Immonen (9 gólů) a nechytatelnou dělovkou srovnal na 1:1.
Dva góly výběru Suomi v rozmezí 46 vteřin
Jak Finové druhou třetinu skončili, tak tu třetí rovněž začali. Po chybě Švédů ve středním pásmu Pihlström předložil puk Nokelainenovi, který poslal Suomi do vedení. To však zdaleka nebylo od Finů všechno. Hned po pár vteřinách se řítil sám na Fastha Koivu, jenže své bekhendové zakončení nenasměroval mezi tři tyče. Moc jej to ale mrzet nemuselo, o dvacet vteřin později totiž Kapanen zvýšil na 3:1. Oba finské góly od sebe dělilo pouhých 46 sekund!
Svěřenci kouče Jalonena si pak zbylé minuty zkušeně pohlídali, Švédy do žádné nebezpečnější možnosti nepouštěli. V 57. minutě se navíc zjevil sám před Fasthem Pesonen a čtvrtou trefou odstartoval finské veselí na střídačce i v hledišti. A to navíc ještě za dalších zvyšoval už na 5:1 nenápadnou střelou Pyörälä, v poslední minutě pak na konečných 6:1 uzavřel Pihlström.
A tak Finové zaslouženě slaví teprve druhý triumf na světovém šampionátu ve své historii. O příští šampionát se podělí právě Švédsko a Finsko, stejně tak tomu bude i v roce 2013.
Gratulace! A jak říkám: "Když už to nejsme mi Češi, lépe to dopadnout nemohlo!" :-)
zdroj: Jan Škvor,Sport.cz

Finská mytologie - panteon

11. května 2011 v 17:09 | Lawiane |  Tradice
Někteří bohové se liší podle oblastí, zvláště mezi Häme, západem Finska, a Karélií na východě je patrný rozdíl. Mohou se odlišovat jejich jména nebo jim připisovaná ochrana. Postupem času se tyto rozdíly zmenšovali. Uvádím ustálené a shrnuté informace, které jsou v Kalevale.
Koncovka -tar/tär je ve finštině používána při přechylování, značí tedy božstva ženského pohlaví.
Koncovka -la/lä se přidává je jejich říším, obvykle odvozeným od jejich jmen.
hlavní bohové:
Nejvyšším bohem je Ukko. Je to vládce nebes, zodpovídá za počasí. Někdy je označován jako bůh Hromovládce, jelikož hrom je považován za jeho hlas a blesk za jeho oštěp. Jeho častým přídomkem je "bůh na výsostech". Jeho manželka se jmenuje Rauni. Patří k němu modrý plášť, luk, meč, sekyra. Je vzýván těmi, kteří se ocitnou v nouzi. Jeho podoba není nikde podrobněji popsána a ani o jeho původu se nic nepíše, je chápán jako existující už od počátku, sám je tvůrce, stvořitel. Jeho dalším jménem může být Jumala, toto slovo však znamená i bůh v širokém slova smyslu, tedy i křesťanský bůh.
Ilmatar (Luonnotar) - stvořitelka, panna vzduchu. Matka Väinämöinena.
Ahti (nebo Ahto) je bůh moře někdy i vod sladkých a patron rybaření. Spolu s manželkou Vellamo bydlí a vládne ve své vodní říši nazývané Ahtola.
Tapio je bůh lesa. Vládne ve své lesní říši Tapiole (někdy též Metsole - metsä = finsky les). Za manželku má Mielikki. Jeho syn je Nyyrikki a dcera Tuulikki.
Tuoni (Mana)- bůh podsvětí, vladař říše mrtvých Tuonely. Vládne zde spolu se svojí manželkou Tuonetar. Sám lidi neusmrcuje, jen nad nimi vládne.
Má dvě dcery Kivutar a Loviatar.
Ostatní bohové (zdaleka ne celý výčet):
Pekko (též Pellon-Pekko, Pelervo) - bůh polí a plodin. Ochránce úrody
Sampsa (Pellervo, Pellervoinen) - bůh osiva a setby. Spjatý a Pekkem, který přebírá práci po něm.
Rauni (Akka, Roonikka, Maa-Emoinen) - manželka Ukkova. Bohyně plodnosti, síly, hojnosti a sexuality. Její jméno znamená žena, ženský.
Suonetar - bohyně a ochránkyně cév a žil. V Kalevale zmíněna v souvislosti znovuoživení Lemminkäinena.
Tellervo - pomocnice Tapia a Mielikki, dále se stará o dojení krav a péči o ně.
Vammatar - bohyně utrpení.
Haltia - malý bůžkové nebo skřítci. Většinou neviditelní, mají různé úkoly. Dělit je můžeme na kotihaltia neboli domácí skřítkové, kteří jsou velmi užiteční, metsänhaltia - lesní skřítkové, maanhaltia - skřítkové země, vedenhaltia - vodní skřítkové a ilmanhaltia - skřítkové vzduchu. Mohou být jak mužského, tak ženského pohlaví.
Démoni a síly zla:
Lempo (Jutas, Pääpiru) - Ďábel, způsobuje nemoc, neštěstí a ošklivost. Má stádo divokých losů.
Hiisi - zlý duch, pomocník Lempa, někdy též samotný Lempo.
Aijo (též Ajattara nebo Ajatar) je démon ženského pohlaví, matka Ďábla, zobrazována v dračí podobě. Spojována s nemocemi, když se jí člověk podívá do obličeje, je mu zle.
Paha - pomocník Lempa.
Piru - rovněž se váže k Lempovi, přepadává pocestné v lesích, kteří si můžou zachránit život, jedině pokud správně odpovědí na jeho otázku.
Surma - duch násilné smrti, střeží hranice Tuoneli, aby mrtvé udržel uvnitř a živí se do Tuoneli nedostali. Má meče místo tesáků.
Kivutar - dcera Tuoniho. Bohyně bolesti a utrpení.

NEKOPÍROVAT!
ilmatar

Písemné prameny finské mytologie

6. května 2011 v 13:30 | Lawiane |  Historie
První zmínka o pohanském náboženství ve Finsku je poměrně mladá, pochází z 11. století a je v Sáze o sv. Olafovi.
Prvním skutečným pramenem je až dílo reformátora Michaela Agricoly Seznam bohů Hämeů (západ Finska) a Karelů (východ Finska).
Počátkem 19. století začal Elias Lönnrot sbírat lidovou poesii a postupně tak sepsal celý karelo-finský národní epos Kalevala.
Kalevala je rozdělena do 50 tzv. run neboli zpěvů a obsahuje 22 795 veršů. Vypravuje příběhy čtyř bohatýrů Lemminkäinena, Väinämöinena, Ilmarinena a Kullerva, kteří jsou potomky bájného Kalevy, a zároveň obsahuje celou finskou mytologii. V příbězích jsou patrné spory mezi Finy, kteří osídlili jih Finska, a původními obyvateli Sámy (Laponci), kteří jimi byli vytlačováni stále dál na sever.
Důležitým dílem pro zkoumání finské mytologie je Suomen Kansas Vanhat Runot (Nejstarší básně finského lidu), které má 33 svazků a obsahuje více jak milion veršů.

V češtině je dostupná pouze Kalevala.